Hororovej bobřík mlčení ve slevě

Hororovej bobřík mlčení ve slevě

Bird Box byla pičovina. Zároveň to ale byla taková pičovina, jakou si o svátkách můžete pustit se svou mámou, která pořádnej horor nikdy neviděla a která se tudíž bez vypra­věčskejch prostocviků s nuancí strojní sbíječky, kdy Sandra Bullock není pět let schopná pojmenovat dva haranty, poněvadž halt není mateřskej typ, prostě neobejde. Jenomže i když tahle celo­večerní hra na slepou bábu měla docela solidní diváckej úspěch, natočit další vjemovou žánrovku o příšerách, co divně smrdí nebo hnusně chutnaj, by bylo asi docela divný, takže Netflix rači zařadil zpátečku a okopčil loňskej (sám o sobě nijak vyloženě průlomovej) koncept Johna Krasinskiho o příšerách s našpi­covanejma ušima. Výsledný The Silence tak skutečně je jakoby další Tichý místo… který už teda před váma jenom někdo vyblil.

Béčkový apokalyptický bingo

Pokud si vezmete základní příběhovej námět divnejch oblud háklivejch na zvuk, který začnou atakovat lidstvo, prakticky každý klišé, co vás napadne, je i v tomhle filmu. Každý z nich je tu ale zároveň napo­zicovaný vždycky jen tak akorát šejdrem, aby se ve vás mohlo dokonale minout opravdu jakýmkoliv emoci­onálním účinkem, takže se ve výsledku vlastně ani nejde moc divit, že Stanley Tucci se tu celej film zoufale snaží neusnout ve stoje, zatímco Miranda Otto jen matně vzpomíná, jak tu samou roli ustrašený matky hrála už přes čtrnácti lety ve Spielbergově Válce světů.

Nulová atmosféra tu z titulního boje o přežití dělá vlastně jen jakejsi bizarní rodinnej výlet na Kokořín

Nulová atmosféra tu z titulního boje o přežití dělá vlastně jen jakejsi bizarní rodinnej výlet na Kokořín

FOTO: Netflix

Abych byl ale zároveň upřímněj, The Silence není žádnej Poslední z Jediů nebo revival Akt X. Podobně jako první řada Torchwoodu je to převážně jenom dlouhá bizarní nuda s jednou jedinou zábavnou scénou, ve který shodou okolností figuruje traktor. A i kdybyste z tohohle paskvilu vystřihli tu největší vatu a ty největší kraviny, furt by vám pak nezbyla ani pod­průměrná epizoda nový Twilight Zone od Jordana Peelea (na kterou byste měli ostatně všichni koukat mnohem spíš než na jakejkoliv podobnej sranec). Sám o sobě tenhle film prostě za regulérní hejt vyloženě nestojí. Problém je ale trochu někde jinde.

Pásovej agregátor audiovizuálního kompostu

Mnohem horší totiž je, že když si člověk vzpomene na Bird Box a jiný sračkoidní pseudo­horory danýho typu, dojde mu, že The Silence je přesně takový, jaký je, ne protože by tvůrci byli vyložení břídilové, ale protože to tak netflixáckej algoritmus divácký oblíbenosti prostě vyblil. A že za každý parádní Triple Frontier nebo za každýho relativně zají­mavýho Apoštola teď Netflix pravidelně vydává aspoň deset tako­vejchhle sraček, co mají cíleně vykal­kukovaný všechny nejnižší společný jmeno­vatele, který dají s využitím toho nejmenšího možnýho úsilí dohromady něco, co pořád ještě technicky splňuje tu nejzá­kladnější definici celove­černího filmu. A dokud bude Netflixu takováhle strategie stát za to, tak mi fakt nebude vadit je s tím občas regulérně poslat do prdele.

 

 

Odebírej

Starší

Hajlující zombíci s žánrovým vkusem

Tagy příspěvků